Dostávám práci od nejrůznějších zákazníků, se kterými se více či méně úspěšně snažíme dobrat ke kýženému výsledku. A jsem možná naivní idealista, když se pokouším ke každé zakázce chovat bližší osobní vztah a ztotožňovat se s jejím obsahem. Ale nemůžu si pomoct. Chci prostě být na svou práci hrdý.

 

"Bůh nenávidí hřích, ale miluje hříšníky."


Ještě než začalo práce přibývat, uvažoval jsem, co bych byl ochoten kvůli zakázce překousnout. Mám se podílet na fungování pochybného podniku, jehož záměr odporuje mému přesvědčení, abych ukázal, že křesťan není mimoň ze středověku, ale normální současný člověk s nadhledem a otevřenýma očima? Nebo je důležitější sdělení a svědectví vycházející ze služby, mých osobních postojů a hodnot, které budu radikálně hájit?

Poslední (a zatím asi nejrozporuplnější) zakázka se týkala časopisu (obsahem spíše neseriózního plátku) určeného homosexuálům. Nemám nic proti samotným homosexuálům, několik jich znám a jsou to lidé jako já nebo vy, se svými talenty, slabostmi, potřebami, sny, pády i vítězstvími. Ale propagace homosexuality jako takové se mi příčí (zvláště pak v kombinaci se senzačními a šokujícími odhaleními ze světa slavných).

Google. Když nevím, ptám se. Tedy většinou. Vzal jsem si čas na rozmyšlenou a hledal články, úvahy, katecheze, vyjádření katolické církve k dané problematice, odkazy na Písmo, prostě cokoli, od čeho bych se mohl odrazit, ale nenarazil jsem na nic, co by mi udělalo ve věci jasno...

Jasno, jasno, ale jak? Uvnitř jsem cítil, že jsem se rozhodl už dávno. Jen jsem hledal nějaké ujištění, že jsem se rozhodl správně. Nechtěl jsem ustoupit svému svědomí. Nechtěl jsem zklamat důvěru ostatních spolupracovníků. Má práce nebyla technicky příliš náročná, zároveň však představovala část většího projektu a to byly hlavní důvody mých rozpaků.

Rozhodl jeden titulek na obálce zmiňovaného časopisu. Rukavice byla hozena.

Odmítl jsem. A můj šéf (pracovní poměr je složitější) to vzal. Ne, že by byl zprvu nějak nadšený. Ale když jsem mu vysvětlil, proč se nechci na projektu podílet, navrhl, že zakázky podobného zaměření do budoucna omezíme. A přestože jsem to možná nevysvětlil tak rázně, nemusím se sám před sebou stydět, práci mám a v sobě jsem našel něco nového. Alespoň to, že...

... jsem křesťan, žádný posera!

 

---